Tipy na výlety do okolí
Návštěvy měst a kulturních památek

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Červená Lhota, Nové Hrady, Suchdolské pískovny. Příznivá vzdálenost pro lyžování v upravených areálech na rakouské straně Šumavy. Pro odpočinek je možno využít rozsáhlé služby Třeboňských lázní. Jízdu na koni Vám poskytnou jízdárny v Třeboni, Jemčině (25km), Hluboké nad Vltavou. Navštívit plavecký bazén se slanou vodou můžete v Třeboni, se sladkou v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Hraniční přechod do Rakouska pro turisty a cykloturisty je vzdálen 6 km a pro automobily je určen přechod Halámky (25km) a České Velenice (30 km). Ti, kdo zatouží po kultuře, mohou zajet do blízkých divadel v Třeboni, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích (45km). Upoutá Vás také návštěva otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Zdejší lesy Vám nabídnou množství hub a borůvek a jiných lesních plodů.

Sportovní vyžití v létě
Sportovní vyžití v zimě
Hrad Nové Hrady

Hrad Nové Hrady vznikl kolem poloviny 13. století jako průchozí strážní hrad na zemské stezce do Vitorazska. Od pánů z Landštejna ho koupili roku 1358 Rožmberkové a v jejich majetku zůstal až do smrti.

Hrad a zámek - Český Krumlov

Složitý vývoj rozsáhlého areálu Krumlovského hradu započal v 1. polovině 13. století, kdy na ochranu obchodní stezky do Lince vybudovali Vítkovci hrádek s mohutnou obrannou věží.

Červená Lhota

Na skalním hřbetu jen o málo větším než základy budovy propojil po roce 1542 architekt nazývaný Hons Vlach jednotlivé stavby starší tvrze do zámečku kolem téměř čtvercového nádvoří.

Hrad a zámek - Jindřichův Hradec

Hrad královského založení získala počátkem 13. století jedna z větví Vítkovců, nazývaná pak přídomkem „z Hradce“.

Zámek Hluboká nad Vltavou

Hrad snad královského založení byl mnohokrát přestavován. Do historie vstoupil roku 1290, kdy byl pod jeho hradbami popraven za údajnou velezradu Záviš z Falknštejna. Od roku 1661 vlastnili Hlubokou Schwarzenbergové.

ZOO Ohrada - Hluboká nad Vltavou

ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou leží v těsné blízkosti města a zámku Hluboká nad Vltavou, vedle loveckého zámku. Díky poloze v rovinaté krajině na břehu rybníka poskytuje možnost pohodlné procházky.

Krajinou rybníků

Překrásná turistická trasa vede kolem Frahelžské soustavy. Ta, zbudovaná „prokletým regentem“ Jakubem Krčínem, okouzlí už názvy svých rybníků: Naděje, Rod, Překvapil, Měkký, Strakatý, Láska, Skutek, Víra, Dobrá vůle a další. Cestou minete i Horusický rybník (třetí největší rybník v ČR s vodní plochou o rozloze 415 ha) a Rožmberský rybník s naučnou stezkou (největší rybník v Čechách s vodní plochou 489 ha).

Památník Jana Žižky z Trocnova

Navštivte areál Památníku J.Žižky z Trocnova a projděte si trasu kolem rybníků, dvorců a místa narození Jana Žižky. Tato překrásná procházková cesta je přístupná celoročně.

Stezka zdraví Hrádeček

Stezka zdraví Hrádeček není klasická naučná stezka, pouze kratší okruh situovaný do těsné blízkosti Třeboně. Prochází prostředím typické krajinné sféry Třeboňska. Z větší části vede po turistických cestách. Zaměření stezky je zdravotně tělovýchovné a částečně i poznávací. Přináší návod, jak příjemně protáhnout tělo v přírodě.

Naučná stezka Velký Lomnický

Naučná stezka Velký Lomnický je určena pěším turistům. Tvoří ji 7 km dlouhá vycházková trasa, která je vybavena 12 informačními tabulemi, přístřeškem, pozorovací věží a krytem, určeným k pozorování vodního ptactva. Stezka slouží jako rekreační zázemí města a současně i jako naučná trasa.

Naučná stezka Veselské pískovny

Pěším turistům je určena naučná stezka Veselské pískovny. Tvoří ji 7 km dlouhý okruh vybavený 14 informačními tabulemi, které jsou rozmístěny na březích jezer. Tato jezera jsou pozůstatkem těžby štěrkopísku v letech 1952-1986.

Waldviertel - oblast kamenů

Navštivte při svém pobytu na Třeboňsku přilehlý rakouský Waldviertel. Hned za hranicemi, nedaleko Gmündu a Schremsu, najdete například Národní park Blockheide Eibenstein. V něm se nacházejí různé druhy a formy obrovských kamenů, spojených s místními pověstmi.

Krajem rybníků

Tato pravidelná turistická akce, startující ve Veselí nad Lužnicí, je určená jak pro pěší, tak cyklisty. Letos se uskuteční již potřicáté, datum je stanoveno na 29.dubna. Prezentace a start probíhají od 6 do 10 h od restaurace Hokejka u zimního stadionu, startovné činí 20 Kč (pro členy oddílu turistiky 10 Kč).

Vrcovská borůvková trasa - potrava pro duši i tělo

Babí léto láká k vycházkám. Nabízíme dnes trasu, kterou je možno absolvovat i s dětmi na kole. Vyrazíme do lesa podívat se, jestli po sběračích a letních deštích nezbyly v lese ještě nějaké borůvky, a cestou se podíváme po nějakých zajímavých místech.

Soukromý pohraniční skanzen

Při výjezdu z Borovan směrem na Ostrolovský Újezd najdete za tratí u domu č.p. 237 soukromý pohraniční skanzen, který v letech 1992 - 2003 vybudoval na svém pozemku pan Radomil Marek za pomoci svých přátel. Inspirací bylo cestování podél české státní hranice, především pak po cestách, které lemovaly bývalé drátěné zátarasy.

Trocnovská trasa a trasa Nivou Stropnice

Zde u rybníka Radvanec prý kdysi hrával karty místní vodník s pasákem dobytka o knoflíky. Protože to byl oblíbený rybník na koupání, ostrolovský zaříkavač se rozhodl, že vodníka vyžene. Vodník opustil rybník v kočárku taženém kočkami, ale za nucené stěhování se pomstil: třetího dne se ve Stropnici utopil jeden vozka i s koňmi.

Cestou kolem rybníků

Pozveme Vás na východní stranu Borovan, která se netěší takové pozornosti našich vycházek a výletů jako strana západní. Na trase dlouhé necelých 8 kilometrů však můžete pozorovat mnoho zajímavých rostlin i živočichů a to jak divokých tak polodivokých a domácích.

Novohradské stezky

Naučná stezka „TOTALITA ROZDĚLUJE“

Před čtyřmi lety vznikl mezi členy Novohradské občanské společnosti nápad vzít známé zajímavé historické příběhy, legendy a pověsti a umístit je tam, kde se před mnoha a mnoha lety odehrály.

Totalita rozděluje… – naučná stezka o ozvěnách totalitních režimů v krajině a lidech zavede návštěvníka na Borovansko v období spojeném s působením totalitních ideologií ve střední Evropě minulého století.

Hamr

Vesnice, dnes administrativně spojená do jednoho celku s blízkým Valem, má zvláštní půdorys; tvoří ji několik izolovaných řad a skupin domů při příjezdových silnicích a cestách. Půvab však rozhodně nepostrádá. V historických pramenech se o ní prvně hovoří v r. 1395. Jméno dostala po středověkém vodním hamru, který tu kdysi stával. Původně se však nazývala Hamr-Ostrov – to proto, že Nežárka v těchto místech tvořila četná ramena a ostrovy.

Chlum u Třeboně

Chlum u Třeboně je oblíbeným letoviskem na břehu rekreačního rybníka Hejtman (82 ha). Ten byl založen v 16. stol. a pojmenován podle hejtmana Krajíře z Krajku. Historie osídlení však sahá až ke konci 14. stol. Během staletí se na zdejším panství vystřídali Vítkovci, Rožmberkové, Krajířové, Lobkovicové, Slavatové, Stadionové a posledním majitelem byl od r. 1875 synovec císaře Františka Josefa I., arcivévoda František Ferdinand d’Este. V letech 1881–84 byl zdejší zámek z r. 1710 přestavěn do dnešní podoby. Dvacetihektarový park se vzácnými dřevinami založil konopišťský zahradník Mössmer. Po válce panství spravovalo ředitelství lesů z Prahy, zámek se stal letním sídlem vládních úředníků a do Chlumu na letní byt začali přijíždět mnozí umělci, mj. K. M. Čapek-Chod, K. Konrád, G. Preissová, A. Sova, O. Nedbal, V. Novák, K. Kovařovic, F. Kysela, rád se sem vracel F. Hrubín (1910–71), byla zde zfilmována jeho hra Srpnová neděle. Zámek i park jsou nyní soukromým majetkem, nejsou přístupné. Chlum byl významnou průmyslovou obcí, na konci 18. stol. zde pracovala železárna, vyráběly se mj. koleje pro koněspřežku. V r. 1891 firma Stölze zprovoznila sklárnu a ta patřila až do konce 20. stol. mezi nejlepší v Čechách. Byla součástí firmy Crystalex v Novém Boru a vyráběla luxusní olovnatý křišťál a kalíškovinu.

Lutová – obecní část Chlumu u Třeboně

V písemných pramenech se připomíná ve 14. stol., kdy zde stávala tvrz pánů z Landštejna. Po nich patřila Rožmberkům a od r. 1577 k chlumskému panství. Obec je od r. 1990 zařazena mezi vesnické památkové zóny. Od konce 18. stol. docházelo k přestavbě roubených chalup ve zděné usedlosti, zachovávající zpravidla původní dispozici. Hlavní obytné stavení se štítem obráceným do ulice nebo do návsi bylo spojeno zdí a bránou s průčelím špýcharu. Spolu se stodolou v zadní části dvora tak tvořily uzavřenou čtvercovou usedlost. Na chudším Třeboňsku v porovnání s bohatými blatskými statky vznikaly prostší stavby, trojúhelníkové štíty měly jednodušší ornamenty i štukovou výzdobu.

Lužnice

Obec Lužnice leží na břehu řeky Lužnice 7 km od města Třeboň. Rozkládá se mezi rybníky Rožmberk, Malý Tisý, Černičný a Potěšil. Obec je poměrně stará, neboť první písemný doklad o ní pochází z roku 1371. V listině uložené ve Státním ústředním archívu v Praze je uváděna jako Luznicz. Jméno řeky Lužnice je prvně doloženo v roce 1179 jako Lunsenize rivulus, roku 1185 jako Lvsnitz.

Zprávy o Lužnici jsou velmi neúplné, protože tato obec i záznamy o ní shořely za třicetileté války. Dějiny obce jsou úzce spojeny s Lomnicí nad Lužnicí a s Třeboní. První známá vrchnost byli páni z Landštejna, kterým patřil statek Lomnice a s ním i Lužnice. V roce 1435 se vzdala husitská Lomnice panu Oldřichovi z Rožmberka a s ní se obec dostala k panství v Třeboni.

Třicetiletá válka Lužnici, stejně jako celý kraj, zle poškodila. Celá obec – 25 čísel – byla vypálená a pustá, takže roku 1625 zde nebylo živé duše. Jen pomalu se shledávalo rozprchlé obyvatelstvo a domy byly obnovovány a pole začala být obnovována. Ještě roku 1630 zde bylo šest spálenišť a pouze čtrnáct usedlých obyvatel.

V 19. století se obec rozrůstala. Byla vystavěna a později rozšířena nová budova školy. Na místě staré kapličky uprostřed návsi byla vystavěna nová velká kaple, která je dominantou obce i v současnosti.

V roce 1900 bylo v Lužnici 86 domů, 120 rodin a 588 obyvatel. Na začátku 20. století byla zřízena železniční zastávka na trati, která tu vedla již od roku 1872, ve dvacátých letech vystavěna elektrárna u Rožmberka, nový železobetonový most přes řeku a na počátku let třicátých vybudována nová budova školy.

Zajímavé přírodní lokality v okolí obce, typická jihočeská venkovská zástavba, klidné prostředí jsou dobrými podmínkami pro turistiku a rekreaci. Je zde řada ubytovacích zařízení, obchod, dvě restaurace, kemp.

Majdalena

Obec Majdalena se nachází v Biosferické rezervaci UNESCO a v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, v nadmořské výšce 438 m. První písemná zmínka o obci doložená ve státním třeboňském archivu se datuje k roku 1397. V obci se nachází malotřídní škola o pěti ročnících založená v roce 1848. V blízkosti školy je mateřská školka se školní jídelnou. Dále je zde obecní úřad, vlakové nádraží a zastávka. http://www.majdalena.cz/

Rapšach

Obec při hranicích s Rakouskem. První zmínka je z roku 1338. Kostel sv. Zikmunda byl založen kolem r. 1450 a přestavěn v novogotickém stylu v roce 1890. Kaple s gotickými prvky a měšťanskými domy v centru sídla. K sídlu patří i osady Velký a Malý London, Ochůzky, Paris a Spáleniště s dochovanou, malebně rozptýlenou zástavbou tradičních forem charakteristickou pro krajinu jižního Suchdolska.

Staňkov

Staňkov leží v jednom z cípů Staňkovského rybníka a není tedy divu, že je vyhledávanou rekreační oblastí. Během letní sezóny se díky mnoha kempům na jeho březích počet zdejších obyvatel několikanásobně zvětší.

Stříbřec

Písemně je Stříbřec připomínán již v r. 1415. V době okupace se zde ukrýval spisovatel Ivan Olbracht (1882–1952), v r. 1939 sem přijel poprvé s Vladimírem Neffem a Bohumilem Mathesiem. Napsal zde román Dobyvatel. Odešel v květnových dnech r. 1945, Stříbřec navštívil pak ještě jednou, v r. 1949, při vzpomínce na Husovo upálení. V zahradě před školou stojí jeho pomník. Zdejším rodákem je básník a překladatel Jan Pilař (1917–96). Obec je členem Sdružení pohraničních měst a obcí okresu Jindřichův Hradec, administrativně k ní přísluší ještě Libořezy a Mníšek. Pravidelně se zde koná setkání heligonkářů.

Suchdol nad Lužnicí

V písemných pramenech se o něm prvně hovoří v r. 1362, kdy byl součástí třeboňského panství Rožmberků. V r. 1625 zde vznikla tavírna stříbrné rudy, která ročně zpracovávala až 4000 hřiven (asi 900 kg) stříbra. Po ukončení jejího provozu byla změněna na sklárnu, která zanikla ve 40. letech 20. stol.. V r. 1876 byl Suchdol povýšen na městečko. Jedinou významnější památkou je zde kostel sv. Mikuláše, stojící na křižovatce silnic v jižní části obce. Byl vystavěn vrcholně goticky v r. 1364 jako první jihočeské dvoulodí, jehož klenby byly svedeny na jediný středový sloup. V části obce při silnici na Jílovice se dochovala zástavba původní lánové vsi s řadou uzavřených dvorců. Suchdol nad Lužnicí je známou základnou vodáků a tradičním startovním místem plavby po Lužnici. V poslední době se stává i oblíbeným letoviskem, především pro kvalitní koupání v zatopených pískovnách mezi obcí a vesnicí Klikov.

Lanový park ve Slověnicích

Lanový park ve Slověnicích - blíže na www.outdoor-center.cz.

 

nahoru tisk